30.5.2021 deník.cz
Covidový rok se projevil i v nárůstu duševních poruch, psychické nepohody, sebepoškozování. Negativní dopady měl hlavně na adolescentní populaci, pro niž je typická emoční nestabilita, nejistota, zranitelnost. „Faktory, které je mají mírnit, jako jsou klidné rodinné zázemí, sportovní aktivita či návštěva zájmových kroužků, přestaly fungovat,“ vysvětluje dětský psychiatr Michal Goetz.
Ordinace se tak plnily teenagery s nutkavou potřebou pobytu na sociálních sítích nebo poruchami příjmu potravy. Jak zaznělo v debatě pořádané Národním pedagogickým institutem, potíž je v obtížné dosažitelnosti ambulantní psychiatrické péče a její roztříštěnost. Zvláště v karanténě bylo pro některé rodiče obtížné shánět odborníky napříč republikou.
Nejen pro podobné situace se nabízí řešení v podobě školní podpory. Pedagogicko–psychologické poradny totiž někdy narážejí na nedůvěru rodičů. Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) i proto nyní přichází s projektem Všech pět pohromadě, který se nejprve bude pilotně zkoušet ve dvou krajích.
„Jde o precizně strukturovanou hodinu, při níž se učitel s žáky pomocí jasné metodiky zaměří na otázky duševního zdraví, emoční gramotnosti, vztahů, komunikace a první pomoci,“ říká Petr Winkler, vedoucí oddělení sociální psychiatrie NÚDZ. Žáci se během vymezeného času dozvědí třeba to, že duševně zdravý člověk je schopen prožívat celou škálu emocí a že „nebýt občas ok, je ok“. Je však třeba umět s tím pracovat, vědět, jak zvládat stres. Podle Goetze program poskytne školám jazyk pro komunikaci se žáky i rodiči: „Dítě se díky tomu nebude bát říct, že není v pořádku.“
Předpokladem úspěchu projektu je, že ho učitelé ani žáci nesmějí brát jako další povinnost, kterou jim někdo naordinoval. Ředitelka ZŠ J. A. Komenského v Karlových Varech Zdeňka Vašíčková míní, že pro hodiny duševního zdraví by se mohl využít předmět výchova ke zdraví. Zdůrazňuje, že školy by měly hojněji využít prostředků ze šablon, z nichž lze financovat školní psychology. „Osobnost učitele je důležitá, ale někdy si třídní, který učí třeba fyziku, s dítětem v duševní nepohodě nedokáže poradit,“ připomněla Vašíčková.
Ohledně budoucnosti jsou odborníci mírně optimističtí. „Podíl duševních nemocí poroste, ale lidstvo se vypořádalo s metlou infekčních a chronických chorob, takže teď se musí soustředit na psychiku a také to vybojovat,“ říká Winkler. Obecný recept na duševní pohodu zní: dobře spěte, zdravě jezte, choďte do přírody, mějte hezké vztahy a věnujte pozornost tomu, jak se cítíte.
Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/dusevni-potize-projekt-covid-20210528.html