Posts in category: Novinky

27. května 2021 MinutaN.cz/Česko

Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) chtějí pomoct dětem a dospívajícím s duševním onemocněním, spouštějí nový projekt. V tuzemsku podle nich chybějí data i efektivní prevence.

Experti mimo jiné vyškolí 20 pedagogů, kteří budou školáky seznamovat s programem zaměřeným na duševní zdraví na 30 náhodně vybraných základních škol, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Program je zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. „To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,“ uvedl vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.

Pilotní podoba programu už v letech 2018 až 2020 fungovala na 25 základních školách, žáci se při něm seznámili s pěti základními tématy: duševním zdravím, emoční gramotností, vztahy, komunikací a první pomocí v oblasti duševního zdraví.

„Věříme, že pokud se program osvědčí a ukáže jako efektivní, bude možné ho posléze zprostředkovat všem žákům, i těm ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Větší pozornost duševnímu zdraví může pomoci dětem najít anebo si udržet duševní rovnováhu, a tím nejen zvýšit svoji kvalitu života, ale také zlepšit své výsledky ve škole, vztahy a sociální fungování jako takové,“ doplnil Winkler.

Monitoring duševního zdraví ve školských institucích ukazuje například rozdíly mezi jednotlivými regiony, typy škol a podobně. Umožňuje nejen vyhodnocení efektivity preventivních a podpůrných programů, ale i reakci na výjimečné situace, jako je pandemie covid-19.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) až pětina dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Polovina prvních příznaků duševních onemocnění se projeví již před čtrnáctým rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem. Většina nemá k dispozici včasnou pomoc nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace. Duševní zdraví mladých podle WHO ovlivnila i pandemie. (ČTK)

Zdroj: https://denikn.cz/minuta/634606/

30.5.2021 deník.cz

Covidový rok se projevil i v nárůstu duševních poruch, psychické nepohody, sebepoškozování. Negativní dopady měl hlavně na adolescentní populaci, pro niž je typická emoční nestabilita, nejistota, zranitelnost. „Faktory, které je mají mírnit, jako jsou klidné rodinné zázemí, sportovní aktivita či návštěva zájmových kroužků, přestaly fungovat,“ vysvětluje dětský psychiatr Michal Goetz.

Ordinace se tak plnily teenagery s nutkavou potřebou pobytu na sociálních sítích nebo poruchami příjmu potravy. Jak zaznělo v debatě pořádané Národním pedagogickým institutem, potíž je v obtížné dosažitelnosti ambulantní psychiatrické péče a její roztříštěnost. Zvláště v karanténě bylo pro některé rodiče obtížné shánět odborníky napříč republikou.

Nejen pro podobné situace se nabízí řešení v podobě školní podpory. Pedagogicko–psychologické poradny totiž někdy narážejí na nedůvěru rodičů. Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) i proto nyní přichází s projektem Všech pět pohromadě, který se nejprve bude pilotně zkoušet ve dvou krajích.

„Jde o precizně strukturovanou hodinu, při níž se učitel s žáky pomocí jasné metodiky zaměří na otázky duševního zdraví, emoční gramotnosti, vztahů, komunikace a první pomoci,“ říká Petr Winkler, vedoucí oddělení sociální psychiatrie NÚDZ. Žáci se během vymezeného času dozvědí třeba to, že duševně zdravý člověk je schopen prožívat celou škálu emocí a že „nebýt občas ok, je ok“. Je však třeba umět s tím pracovat, vědět, jak zvládat stres. Podle Goetze program poskytne školám jazyk pro komunikaci se žáky i rodiči: „Dítě se díky tomu nebude bát říct, že není v pořádku.“

Předpokladem úspěchu projektu je, že ho učitelé ani žáci nesmějí brát jako další povinnost, kterou jim někdo naordinoval. Ředitelka ZŠ J. A. Komenského v Karlových Varech Zdeňka Vašíčková míní, že pro hodiny duševního zdraví by se mohl využít předmět výchova ke zdraví. Zdůrazňuje, že školy by měly hojněji využít prostředků ze šablon, z nichž lze financovat školní psychology. „Osobnost učitele je důležitá, ale někdy si třídní, který učí třeba fyziku, s dítětem v duševní nepohodě nedokáže poradit,“ připomněla Vašíčková.

Ohledně budoucnosti jsou odborníci mírně optimističtí. „Podíl duševních nemocí poroste, ale lidstvo se vypořádalo s metlou infekčních a chronických chorob, takže teď se musí soustředit na psychiku a také to vybojovat,“ říká Winkler. Obecný recept na duševní pohodu zní: dobře spěte, zdravě jezte, choďte do přírody, mějte hezké vztahy a věnujte pozornost tomu, jak se cítíte.

Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/dusevni-potize-projekt-covid-20210528.html

27. května 2021 redakce iDnes.cz

Pandemie, lockdown a distanční výuka se staly spouštěčem celé řady psychických obtíží žáků a studentů. Ve školách se množí případy sebepoškozování a sebevražedné pokusy. A nemusí jít nutně jen o takto vyhrocené případy, stále běžnější jsou mezi dětmi stavy úzkosti a psychické nepohody. Čekací doba na odbornou pomoc se táhne týdny i měsíce. Sledovali jste online debatu odborníků.

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Národní pedagogický institut České republiky spolu s Národním ústavem pro duševní zdraví pořádají veřejnou debatu o psychické nepohodě ve školách. 

Diskutovalo se především o duševním zdraví dětí po návratu do škol, o systému péče o duševní zdraví dětí, o jeho možnostech a limitech, o tom, jak mohou pomoct rodiče. O zkušenostech hovořili pedagogové a psychologové. A zapojila se také veřejnost. 

Debaty se pod vedením terapeutky, vedoucí psychologické a adiktologické ambulance pro děti Michaely Štáfkové, zúčastnili:

• PhDr. Petr Winkler, PhD., vedoucí oddělení sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví
• MUDr. Michal Goetz, Ph.D., přední dětský psychiatr, odborný asistent psychiatrie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze,
• Mgr. et Mgr. Zdeňka Vašíčková, ředitelka Základní školy J. A. Komenského v Karlových Varech, učitelka, psychoterapeutka a koučka.

Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/deti-distancni-vyuka-skola.A210527_110118_ona-vztahy_jup

27.5.2021 redakce Náš region

Program je zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. „To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,“ uvedl vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.

Ilustrační foto Zdroj: Pixabay

Pilotní podoba programu už v letech 2018 až 2020 fungovala na 25 základních školách, žáci se při něm seznámili s pěti základními tématy: duševním zdravím, emoční gramotností, vztahy, komunikací a první pomocí v oblasti duševního zdraví.

„Věříme, že pokud se program osvědčí a ukáže jako efektivní, bude možné ho posléze zprostředkovat všem žákům, i těm ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Větší pozornost duševnímu zdraví může pomoci dětem najít anebo si udržet duševní rovnováhu, a tím nejen zvýšit svoji kvalitu života, ale také zlepšit své výsledky ve škole, vztahy a sociální fungování jako takové,“ doplnil Winkler.

Čtěte více na Náš region

31.05.2021 redakce InfoDnes

V posledních letech výrazně vzrostl počet dětí a dospívajících s psychickými poruchami. Podle WHO až 20 % dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Navíc polovina prvních příznaků duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem věku. Většina nemá k dispozici včasnou pomoc, nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace. Pandemie covid-19 ovlivnila duševní zdraví řady dětí a dospívajících. V Česku přitom chybějí data i efektivní prevence. Nový projekt zaměřený na podporu duševního zdraví u dětí a dospívajících má pomoci situaci zlepšit.

Ilustrační snímek | Foto: pixabay.com

Chybí psychohygiena, prevence i návazná pomoc

Školy jsou ideálním prostředím nejen pro monitoring duševního zdraví dětí a adolescentů, ale také pro poskytování různých preventivních programů. „Naším cílem je přinést efektivní program zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,“ říká PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Čtěte více na InfoDnes.cz