Fotogalerie-Náhled-do-příručky-ke-kurzu-„Bez-obav-jak-vyzrát-nad-strachy-dětí“

Jak vyzrát nad strachy dětí? Úzkost odložíme do obálky, učí psycholožky

Na nedostatek odborné péče v oblasti duševního zdraví dětí se psycholožky Marie Polášková a Marta Fišerová z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) rozhodly zareagovat včasnou prevencí. Jejich vzdělávací program „Bez obav“ je určený pro rodiče, jejichž děti trpí úzkostmi. „Rodič se zapojí do skupiny a stává se průvodcem i pomocníkem dítěte na cestě při překonávání obav,“ popisují autorky projektu.

Přečtěte si celý článek zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/projekt-bez-obav-uzkosti-a-strachy-deti-polaskova-fiserova-nudz.A240306_063934_domaci_pitt

IMG_9633

Hyperprotektivní rodič je riziko. Dítě si nezíská psychickou odolnost, shodují se experti

V Česku zatím chyběl celonárodní monitoring psychického rozpoložení dětí. O pilotní projekt se postarali odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Ukázal, že čeští školáci a adolescenti jsou na tom hůř než vrstevníci v západní Evropě a jinde ve světě. Nejen alarmující výsledky unikátní studie probíráme ve Studiu Leonardo s členy pracovní skupiny NÚDZ Magdalenou Lukasovou a Matějem Kučerou. Moderuje Lenka Pištěková.

Poslechněte si 1. díl rozhovoru zde: https://www.mujrozhlas.cz/studio-leonardo/hyperprotektivni-rodic-je-riziko-dite-si-neziska-psychickou-odolnost-shoduji-se

Generalizovana-uzkostna-porucha

Národní monitoring duševního zdraví dětí: 40 % vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 % úzkosti. Odborníci připravují preventivní opatření

10.10.2023 Klecany V Česku dosud chyběla studie, která by poskytovala ucelenější obraz o duševním zdraví dětí. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí proto nyní provedli unikátní pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. Výsledky projektu, který nemá ve střední a východní Evropě obdoby, jsou přitom alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence.

„Z průzkumu vyplývá, že víc jak 50 % žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného well-beingu. Ten je zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme, a do určité míry nám pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší. Náhlé náročné situace, stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby mohou narušovat naše duševní zdraví,“ vysvětluje koordinátor a analytik monitoringu Matěj Kučera z Národního ústavu duševního zdraví.

 

Odborná pomoc  by prospěla téměř každému třetímu žákovi

„30 % dotazovaných navíc projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Téměř každému třetímu deváťákovi by tak z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci.  4 z 10 oslovených žáků navíc reportují známky středně těžké až těžké deprese. Převedeme-li to na průměrnou třídu o dvaceti žácích, průměrně 6 jich vykazuje příznaky úzkosti a 8 příznaky středně těžké až těžké deprese, dalších 5 vykazuje příznaky deprese mírné,“ popisuje Matěj Kučera. Platí přitom, že ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky: oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci. Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví. To je strategie, kterou se nám mimo jiné podařilo promítnout také do relevantních národních akčních plánů, v jejichž naplňování hrajeme jako NUDZ významnou roli,” vysvětluje Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví. 

Význam podpory duševního zdraví u dětí a mladých lidí si uvědomuje také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách a školských zařízeních,” říká státní tajemník na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Andrys a dodává, že součástí podpory duševního zdraví je také důraz na rozvoj pravidelných pohybových aktivit dětí, žáků a studentů, které jsou pro celkovou fyzickou
i duševní odolnost mladých lidí naprosto zásadní. Ministerstvo pak na oblast podpory duševního zdraví pamatuje také různými finančními nástroji, ať už jde o národní dotační programy, nebo
o možnosti nabízené Operačním programem Jan Amos Komenský, a intenzivní pozornost problematice duševního zdraví věnuje také Česká školní inspekce, která se na národním monitoringu duševního zdraví realizovanému ze strany NUDZ významně podílela.

 

NUDZ plánuje celostátní kampaň, hledá partnery

Monitoring realizovala Pracovní skupina pro výzkum duševního zdraví dětí a adolescentů NUDZ. Sběr dat proběhl v květnu a červnu roku 2023 ve všech krajích u více jak 6 tisíc žáků devátých  tříd napříč republikou, monitoring byl z praktických důvodů připojen ke každoročnímu testování žáků v předmětech povinné výuky a omezen na devátý ročník, aby bylo možné otestovat funkčnost celého procesu. Zahrnuti byli pouze žáci škol, kde se vyučuje v českém jazyce. Výsledky průzkumu budou nyní prezentovány klíčovým aktérům, plánuje se také vznik Platformy pro monitoring duševního zdraví, která bude sdružovat zástupce projektů, které sbírají a analyzují data o duševním zdraví.

„Náš tým také připravuje vědecké publikace, aby byla oslovena široká akademická obec v tuzemsku i zahraničí. Společně se stakeholdery chceme také realizovat sérii jednání, kde jim představíme možnosti reakcí na danou situaci. Mezi ně patří další monitoring situace nebo podpora prevence duševních onemocnění žáků – v této oblasti ostatně NUDZ realizuje již několik projektů: například vytvořil program Všech pět pohromadě zaměřený na zvýšení duševní gramotnosti žáků, vyvíjí program pro rodiče dětí, které se potýkají s úzkostmi, či spolupracuje na dalších projektech s fondem UNICEF a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Chceme také najít partnera pro mediální kampaň pro širokou veřejnost, zaměřenou na tuto problematiku. Data ze zahraničí ukazují, že tato opatření se dlouhodobě ukazují jako velice prospěšná a nákladově efektivní. 50` % duševních onemocnění se totiž projeví do 14 let věku,“ uzavírá Matěj Kučera.

Pilotní monitoring duševního zdraví žáků proběhl v rámci projektu Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů (SUPREME-MH). Výstupy budou prezentovány na konferenci projektu 24. listopadu 2023 v Michnově paláci v Praze. Projekt je financován za podpory Fondů EHP 2014–2021. Více informací o probíhajících projektech a pozvánku na závěrečnou konferenci je možné najít na www.dzda.cz

cSmEb1cQxXey_s1600x1600

Odborníci z NUDZ připravili pro žáky a učitele program zlepšující duševní zdraví

Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) připravili pro žáky a učitele program zlepšující duševní zdraví. Do konce května chtějí vyškolit na 600 pedagogů. Na akci se podílí i Světová zdravotnická organizace (WHO). Projekt, který přispěje i k začleňování ukrajinských dětí do českých škol, je určený primárně pro učitele žáků ve věku deset až 14 let. Školení jsou naplánována napříč celou republikou. Je možné je uspořádat i na vyžádání, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí NUDZ Jan Červenka.

Podle dat WHO až 14 procent dětí a dospívajících od deseti do 19 let zažije nějakou formu duševního onemocnění. V posledních letech dětí a dospívajících s psychickými problémy přibylo. Dopad na psychické zdraví měly i pandemie a válka na Ukrajině.

„Duševnímu zdraví ve školách přitom donedávna nebyla věnována přílišná pozornost. Válka na Ukrajině však tuto potřebu zvýraznila – od začátku války přišlo do českých základních škol téměř 40.000 dětí z Ukrajiny. Kromě traumat spojených s válkou a nedobrovolnou migrací se navíc tyto děti potýkají s jazykovou bariérou – pouze deset procent dětí se domluví v běžných situacích. I z těchto důvodů se prakticky neúčastní volnočasových aktivit,“ uvedl ředitel NUDZ Petr Winkler.

Společný projekt NUDZ, UNICEF a WHO se zaměřuje na duševní zdraví a psychosociální potřeby jak uprchlíků, tak jejich hostitelských komunit. Má pomoci zlepšit takzvaný wellbeing, tedy duševní pohodu jednotlivců, ve třídách druhého stupně českých základních škol a vyškolit učitele, aby zvládli být oporou jak pro své žáky, tak pro nově příchozí. „Děti zasažené násilnými konflikty a humanitárními krizemi jsou vystaveny většímu riziku, že se u nich rozvine úzkost a deprese, a je nezbytné jim zajistit přístup ke službám duševního zdraví a psychosociální podpory,“ doplnila Rita Nevesová z organizace UNICEF.

Učitelé se na jednodenním semináři, který je zdarma, například dozvědí, jak pracovat s dětmi, které si prošly náročnými událostmi, jak budovat empatii, zvládat náročné situace a otevřeně komunikovat a jak mohou učitelé pečovat sami o sebe. Seznam termínů zájemci naleznou na webu.

Untitled-design-1

Podpůrný program pro děti zasažené válkou na Ukrajině stavíme na zkušenostech. Připravujeme ho společně s odborníky z válečných oblastí.

13.1.2023 DZDA Přípravy na náš nový podpůrný program pro děti, rodiče a učitele ovlivněné válkou na Ukrajině se blíží do finále. Důležitou součástí výcviku našich školitelů, kteří se už v únoru vydají do škol napříč celou republikou, bylo třídenní pracovní setkání se zahraničními odborníky, kteří nám formou přednášek i praktických workshopů předali spoustu podnětných informací a tipů založených na zkušenostech z války a jejích dopadů na citlivou dětskou duši.

Nejnovější poznatky a autentické zkušenosti s dopady válečného konfliktu na děti přivezli do Prahy ukrajinští experti Viktoriya Gorbunova a Sergiy Bogdanov, kteří působí přímo v oblastech bojů. Díky tomu jsme lépe pochopili, v jaké situaci a stavu se ukrajinské děti nachází a jak je důležité nepodceňovat jejich duševní stav. „Na Ukrajině je duševní zdraví a péče o něj stále ještě velmi silně tabuizovaným a stigmatizovaným tématem. Věřím, že v českých podmínkách budete moci pracovat otevřeněji a tím pádem efektivněji,“ uvedla Viktoriya Gorbunova, ScD, která působí jako poradkyně a koordinátorka pro oblast duševního zdraví při ukrajinských ministerstvech a také jako předsedkyně EuroPsy National Awarding Committee of Ukraine.

Cenné podněty k připravovanému programu na základě reálných zkušeností sdílel s českým týmem ředitel Centra duševního zdraví a psychosociální podpory na Národní univerzitě Kyjev-Mohyla Academy Sergiy Bogdanov, jeden z autorů programu pro ukrajinské učitele a jejich práci s dětmi v době války. „Vážíme si toho, jakou péči a energii věnujete Ukrajincům navzdory tomu, že máte mnoho jiných povinností. Z vlastní zkušenosti vím, jak moc je důležité vědět, že vás někdo v těchto těžkých časech podporuje. Je jedno, jestli se jedná o děti nebo dospělé. Udělali jste toho už opravdu hodně, a pokud můžete, pokračujte v tom prosím,“ dodal Sergiy Bogdanov, PhD.

Dětský kolektiv ve třídě, sebepéče a práce se stresem u dětí byly hlavními tématy výkonné ředitelky americké organizace Mental Health and Psychosocial Support Ashley Nemiro, PhD. K její přednášce se na dálku připojila také odbornice na trauma Elaine Miller-Karas. Kromě skvělých tipů a mnoha zkušeností z praxe nám obě přednášející předaly také velkou dávku naděje a nadšení k další práci na projektu. 

V neposlední řadě si vážíme příspěvku belgického světoběžníka a vedoucího pro oblast duševního zdraví a psychosociální podporu Child Protection Area of Responsibility spadající pod UNICEF Koena Sevenantse, PhD. Jeho tématy jsou hlavně krize, traumatické události a zmírňování jejich dopadů na vývoj dětí. Velmi těžká témata dokázal díky své letité praxi z válečných a okupovaných území po celém světě přiblížit s nadhledem a nakažlivou lehkostí, se kterou se budeme snažit pracovat i při našem působení na českých základních školách. Podle Koena Sevenantse je práce s dětmi velice náročná a pokud ji máme dělat kvalitně a s dobrými výsledky, musíme se cítit dobře i my školitelé, učitelé a dospělí obecně. 

Děkujeme všem zahraničním hostům za sdílení teoretických i praktických informací. Věříme, že i díky nim přispějeme k lepší a snazší integraci ukrajinských dětí do kolektivů na školách. Díky patří i sponzorům a hlavním partnerům projektu, kterými jsou UNICEF a Světová zdravotnická organizace, bez jejichž podpory bychom projekt nemohli realizovat. Pokud máte zájem o školení pro učitele, ozvěte se nám na e-mail: dzda.ua@nudz.cz. Základní informace najdete na webových stránkách Národního ústavu duševního zdraví v sekci Pomáháme Ukrajině a brzy také na nových webových stránkách projektu.  

Untitled-design

Den duševního zdraví pro základní školy sklidil pozitivní zpětnou vazbu. Program dále míří do škol s vysokým počtem ukrajinských dětí.

5.1.2023 DZDA V prosinci pracovníci Národního ústavu duševního zdraví uspořádali Den duševního zdraví na dvou základních školách v Praze. Děti se během jednodenního workshopu interaktivní formou učili o tématech spojených s duševním zdravím. Program, který mezi žáky i učiteli sklidil úspěch, bude dále předáván učitelům na školách s vyšším počtem ukrajinských dětí v rámci projektu Podpora duševního zdraví dětí, rodičů a učitelů v ČR ovlivněných válkou na Ukrajině, který vznikl ve spolupráci s UNICEF a WHO.

Workshop, který proběhl na ZŠ Trávníčkova a ZŠ U Roháčových kasáren celkem v sedmi třídách, byl určen pro děti od 10 do 14 let. Žáci sedmých a osmých tříd se během čtyř vyučovacích hodin dozvěděli o tom, co je to empatie a proč je důležitá, jaké mohou být projevy stresu a jak se stresem efektivně pracovat, také se naučili o tom, jak zklidnit svou nervovou soustavu a zjistili, kde si mohou říct o pomoc. Interaktivní workshop byl zaměřený na zapojení všech dětí a vytvoření bezpečného prostoru, kde se mohou ohledně těchto témat vyjádřit a vzájemně podpořit. Žáci se aktivně zapojovali a celé pilotování aktivit bylo úspěšné. Kolegyně Marie a Marta z pracovní skupiny Duševní zdraví dětí a adolescentů obdržely na program pozitivní zpětnou vazbu, a to jak od dětí, tak od učitelů a školních psychologů. 

“Moc děkujeme za skvěle provedený program, učitelé i třídy si ho moc chválili! Od dvou třídních jsem slyšela, že to byl nejlepší program, který kdy viděli, a to jsou ve školství dlouho…”

  • Z. Heřmánková, Školní psycholožka – ZŠ U Roháčových kasáren

Na základě zpětné vazby bude program ještě finalizován a následně předán učitelům na základních školách po celé ČR formou jednodenního školení. Projekt Podpora duševního zdraví dětí, rodičů a učitelů v ČR ovlivněných válkou na Ukrajině, vznikl ve spolupráci s UNICEF a WHO a jeho cíle je tato témata zpřístupnit hlavně dětem, které se kvůli válce ocitly v českých školách. Školení má pomoci učitelům pochopit v jaké situaci se žáci nachází a jak s nimi efektivněji pracovat v rámci výuky. Dalším cílem je podpořit učitele v této náročné situaci a poskytnout jim nástroje, které jim umožní o sebe lépe pečovat. Mimo jiné má celý projekt upozornit na důležitost duševního zdraví dětí a adolescentů a podpořit vzájemnou spolupráci při integraci ukrajinských žáků, kteří se nyní často ocitají ve velmi nejisté a stresující situaci. 

V rámci tohoto projektu v lednu proběhne v Národním ústavu duševního zdraví setkání mezinárodních expertů na duševní zdraví dětí a adolescentů. Experti budou v rámci třídenní konference sdílet své znalosti a doporučení českým školitelům, kteří budou následně navštěvovat základní školy a tyto poznatky předávat učitelům. Školení pro učitele bude potom školám zpřístupněno od února do konce školního roku. 

winkler-e1624430905562

Epidemie se nejvíce podepsala na duševním zdraví u chudších lidí, říká Höschlův nástupce

23.6.2021 Deník N

Covidové restrikce poznamenaly duševní zdraví až třetiny lidí. Nedávná studie Národního centra duševního zdraví ukázala, že nejčastěji pandemie způsobila psychické problémy lidem z nízkopříjmových rodin. „Tušili jsme, že tento aspekt může být důležitý, ale nevěděli jsme, že bude hrát tak klíčovou roli,“ říká v rozhovoru nový ředitel ústavu Petr Winkler.

Ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Petr Winkler. Foto: archiv Petra Winklera
Ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech Petr Winkler. Foto: archiv Petra Winklera

V čele Národního centra duševního zdraví jste v polovině června vystřídal Cyrila Höschla. Dal vám při předávání funkce nějakou radu, jak ústav řídit? Například v čem by si přál, abyste pokračoval?

Oba velmi stojíme o další spolupráci. Pan profesor je momentálně na dovolené, ale po jeho návratu budeme pokračovat ve společných setkáváních, diskusích a aktivitách.

Jedním z projektů vašeho ústavu byla i nedávná studie, která ukázala velký dopad epidemie covidu na duševní zdraví lidí v Česku. Víme už nyní o tomto problému vše podstatné, nebo nás teprve začnou některé nové věci překvapovat?

Naše studie z jara a podzimu loňského roku skutečně ukázala, že epidemie výrazně zvýšila počet lidí s psychickými problémy. Na základě psychodiagnostických dotazníků jsme se dotazovali více než tří tisíc lidí z rozdílných společenských skupin. Ukázalo se, že oproti roku 2017 se zvedl výskyt duševních onemocnění u lidí o 20 až 30 procent.

Data výskytu duševních onemocnění u lidí z obecné populace – tedy mimo ústavy či ambulance – jsou přitom nejvíc spolehlivá. Ukazují mimo jiné to, jaké potenciální problémy mají lidé, kteří se dosud s žádnou psychickou poruchou neléčili.

Lékaři z psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice ale nyní zveřejnili zprávu s opačným vyzněním. Lidí s duševními poruchami v ambulancích lékařů podle jejich poznatků během epidemie výrazně nepřibylo.

Pokud vím, tak studie kolegů z VFN zkoumala něco jiného než my. Byla založená na datech z národního registru hrazených zdravotních služeb, kde je vidět spotřeba zdravotní péče. V tomto případě tedy to, jak lidé navštěvovali psychiatrické ambulance. Drtivá většina lidí s psychickými problémy ale

Pokračování je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N. Přidejte se také!

Zdroj: https://denikn.cz/650490/epidemie-se-nejvice-podepsala-na-dusevnim-zdravi-u-chudsich-lidi-rika-hoschluv-nastupce/

pix_older_man-child_generations_3552247_1280-800x445

Až pětina dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. V Česku chybí data i systémová prevence.

13.6.2021 redakce Revue pro sociální politiku a výzkum Pandemie covid-19 ovlivnila duševní zdraví řady dětí a dospívajících. V Česku přitom chybějí data i efektivní prevence. Nový projekt zaměřený na podporu duševního zdraví u dětí a dospívajících má pomoci situaci zlepšit.

V posledních letech výrazně vzrostl počet dětí a dospívajících s psychickými poruchami. Podle WHO až 20 % dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Navíc polovina prvních příznaků duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem věku. Většina z nich nemá k dispozici včasnou pomoc, nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace.

Chybí psychohygiena, prevence i návazná pomoc

Školy jsou ideálním prostředím nejen pro monitoring duševního zdraví dětí a adolescentů, ale také pro poskytování různých preventivních programů.

„Naším cílem je přinést efektivní program zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,” říká PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Projekt odborníků z Národního ústavu duševního zdraví „Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů“ (SUPREME-MH), financovaný z Fondů EHP 2014-2021, si jako další cíl klade vytvoření systému monitoringu duševního zdraví dětí a dospívajících napříč školskými institucemi v ČR.

„Monitoring duševního zdraví ve školských institucích je důležitý z mnoha důvodů. Kromě přehledu o rozdílech v čase, mezi jednotlivými regiony, typy škol atd., a kromě možnosti vyhodnocovat efektivitu realizovaných preventivních a podpůrných programů, by nám také umožnil pružně reagovat na výjimečné situace typu pandemie covid-19,” vysvětluje doktor Winkler.

Projekt je realizován ve spolupráci s řadou institucí včetně České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, Univerzity Palackého v Olomouci, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších.

Výchova k duševnímu zdraví

Součástí projektu je vzdělávací program s názvem „Všech pět pohromadě“, který je zaměřen na zvyšování gramotnosti v oblasti duševního zdraví (GDZ) a sociálně-emoční učení (SEU) u dětí ve věku 10-13 let. Program byl vytvořen výzkumnými pracovníky z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s Nadací RSJ. Byl pilotován ve 25 základních školách v letech 2018 až 2020, kdy se žáci 6. tříd mohli seznámit s problematikou duševního zdraví v rámci předmětu Výchova ke zdraví. V průběhu 20 lekcí jsou žáci seznamováni s pěti základními tématy: duševní zdraví, emoční gramotnost, vztahy, komunikace a první pomoc v oblasti duševního zdraví.

V rámci aktuálního projektu bude vyškoleno 20 pedagogů vyučujících Výchovu ke zdraví v 6. třídách základních škol k výuce vzdělávacího programu Všech pět pohromadě. Program se také rozšíří na 30 náhodně vybraných základních škol. Vznikne též studie, která umožní důkladně vyhodnotit efektivitu programu a umožní jeho další rozvoj a systémové rozšíření do dalších základních škol.

„Věříme, že pokud se program osvědčí a ukáže jako efektivní, bude možné ho posléze zprostředkovat všem žákům, i těm ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Větší pozornost duševnímu zdraví může pomoci dětem najít a/nebo si udržet duševní rovnováhu, a tím nejen zvýšit svoji kvalitu života, ale také zlepšit své výsledky ve škole, vztahy a sociální fungování jako takové,“ uzavírá doktor Winkler.

Zdroj: https://socialnipolitika.eu/2021/06/az-petina-deti-a-dospivajicich-zazije-nejakou-formu-dusevniho-onemocneni-v-cesku-chybi-data-i-systemova-prevence/

kenny-eliason-zFSo6bnZJTw-unsplash

Návrat do škol je i návratem do vztahů. Je třeba o ně pečovat.

 Psychická nepohoda na školách je alarmující a tématu je třeba věnovat velkou pozornost, shodli se zástupci psychiatrické i pedagogické odborné veřejnosti v debatě pořádané NPI ČR a jeho projektem SRP.

Odborná debata psychiatrů a pedagogů

V živě streamované debatě, kterou 27. května sledovalo téměř 300 diváků z celé České republiky a již během dalšího dne video na YouTube kanálu NPI ČR získalo přes tisíc zhlédnutí, se u jednoho stolu sešla pestrá sestava hostů – zástupci Národního ústavu duševního zdraví spolu se zástupci pedagogické veřejnosti řešili konkrétní příklady, jak zamezit prohlubování psychických obtíží žáků ve školách. Do diskuse vstupovali skrze chat diváci, často učitelé a ředitelé škol, kteří do debaty vnášeli své vlastní zkušenosti.
 
O naléhavých tématech debatovali hosté: 

  • PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí oddělení sociální psychiatrie NÚDZ,
  • MUDr. Michal Goetz, Ph.D., dětský psychiatr působí na Psychosomatické klinice v Praze 6,
  • Mgr. et Mgr. Zdeňka Vašíčková, ředitelka Základní školy J. A. Komenského v Karlových Varech, učitelka, psychoterapeutka a koučka,
  • Diskusí provázela Mgr. Michaela Štáfková, MBA, terapeutka, vedoucí psychologické a adiktologické ambulance pro děti, lektorka a koordinátorka projektů v NPI ČR. 

Záznam debaty

Epidemie a s ní spojená karanténa a distanční výuka se staly spouštěčem celé řady psychických obtíží žáků a studentů. Ve školách se množí případy sebepoškozování a pokusy o sebevraždu. Nemusí jít nutně jen o takto vyhrocené případy, stále běžnější jsou mezi dětmi stavy úzkosti a psychické nepohody.

Desetinásobně vzrostl počet depresivních adolescentů, poruchy chování jsou na čtyřnásobku než před epidemií. Přibývá dětí a dospívajících, kteří si neumějí poradit se svou psychickou nepohodou a dlouhodobě špatnou náladou,“ ze své praxe připojuje informace Michaela Štáfková, koordinátorka NPI ČR. Čekací doba na odbornou pomoc se přitom počítá v řádu týdnů i měsíců, psychiatrické nemocnice jsou přeplněné, Linka důvěry je přetížená. Velkému tlaku čelili v posledních měsících také učitelé a ředitelé škol. 
 
Během pandemie jsme se my ředitelé snažili komunikovat především pozitiva distanční výuky a všechny povzbudit. Teď je čas soustředit se také na negativa a řešit je,“ řekla na úvod debaty ředitelka karlovarské ZŠ J. A. Komenského Zdeňka Vašíčková. „Opravdu se objevují změněné stavy chování a prožívání některých dětí. Je to vidět i na změnách v klimatu třídy, na dítěti to vidíme třeba i v družině. Je dobré vědět, že existují podpůrné programy a místa, kam se můžeme obrátit o pomoc,“ dodává Zdeňka Vašíčková.
 
Podle ní se ve školách využívají jak online podpůrné nástroje (webináře, videa, diskusní skupiny), tak pomoc pedagogicko-psychologických poraden, zásadně důležité jsou pro psychickou pohodu ve školách ale osobní vazby a skutečný společný prožitek. „V současné situaci jde teď ve školách o návrat do vztahů. A o tyto vztahy musíme pečovat,“ uvedla během debaty Vašíčková.
 
Podle dětského psychiatra Michala Goetze narostla závažnost a frekvence úzkostí a poruch nálady u dětí, zejména u adolescentů. U nich se také nyní projevily a zesílily mnohé rodinné problémy, které jejich psychickou nepohodu ještě umocňují. Covidová pandemie odkryla nedostatečné kapacity ambulancí, a především lůžek dětské psychiatrie, v některých krajích lůžková péče chybí zcela a dítě musí být hospitalizováno daleko od rodiny.

Podle diskutujících je důležité, aby všechny části systému spolupracovaly a odborná péče byla dětem poskytnuta včas, aby existoval jakýsi „komunitní systém“ dobře propojených a kvalitních sociálních, zdravotních a psychologických služeb, ve kterém bude mít každá část jasně vymezené kompetence.

Klíčové jsou také dobré vztahy ředitele s pedagogicko-psychologickou poradnou, neméně důležití jsou i školní psychologové a metodici prevence. Podle Goetze by měl být školní psycholog někdo, koho děti dlouho a dobře znají. Zásadní je také komunikace a důvěra mezi školou a rodinou.
 
Vedoucí oddělení sociální psychiatrie NÚDZ Petr Winkler pak v pořadu představil nový projekt Supreme MH, který se zaměřuje na monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů. Cílem projektu je zavést do praxe metodiku monitoringu duševního zdraví těchto žáků v různých typech školských institucí, která přinese evidenci o stavu duševního zdraví u této cílové skupiny v ČR.
 
Součástí projektu je i vzdělávací program Všech pět pohromadě, kterým projde 600 žáků 6. tříd. Program je koncipován tak, aby odpovídal vzdělávacímu rámci pro ZŠ a mohl být vyučován školenými pedagogy v rámci Výchovy ke zdraví. Pomoc mohou učitelé i rodiče hledat např. také na webu Opatruj.se.
 
Během debaty odborníci odpovídali na řadu dotazů, které k nim z celé ČR směřovaly přes chat YouTube kanálu NPI ČR. Týkaly se vlastní psychohygieny učitelů a ředitelů, ale i vztahů školy a rodičů. Důležitým tématem je i nejistota ohledně toho, co všechno čeká školy, děti a rodiče dál.

Podle ředitelky Zdeňky Vašíčkové je teď důležité zvědomovat a podporovat u dětí návrat do školy a vyžadovat po nich režim. „Nemůžeme podlehnout mýtu, že online výuka dětem vyhovovala víc. Už jsme se vrátili a situace je jiná,“ uvedla ředitelka. Podle diskutujících bude teď situace složitější především pro adolescenty a středoškoláky. Petr Winkler vidí budoucnost pozitivněji – věří, jak jsme se dříve dokázali postarat o fyzické zdraví, dokážeme to i u zdraví psychického.
 
Na závěr odpovídali hosté na jednoduchou otázku – „Jak si udržet psychické zdraví?“ A jednoznačně se shodovali – hodně spát, dobře jíst, být v přírodě a budovat vztahy, o které se můžeme opřít. „Je třeba věnovat tomu, jak se cítíme, dostatečnou pozornost,“ uzavírá Petr Winkler.

Zdroj: https://www.npi.cz/aktuality/odborna-debata-psychiatru-a-pedagogu