All posts by : Magdalena Lukasová

Na nedostatek odborné péče v oblasti duševního zdraví dětí se psycholožky Marie Polášková a Marta Fišerová z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) rozhodly zareagovat včasnou prevencí. Jejich vzdělávací program „Bez obav“ je určený pro rodiče, jejichž děti trpí úzkostmi. „Rodič se zapojí do skupiny a stává se průvodcem i pomocníkem dítěte na cestě při překonávání obav,“ popisují autorky projektu.

Přečtěte si celý článek zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/projekt-bez-obav-uzkosti-a-strachy-deti-polaskova-fiserova-nudz.A240306_063934_domaci_pitt

13.1.2023 DZDA Přípravy na náš nový podpůrný program pro děti, rodiče a učitele ovlivněné válkou na Ukrajině se blíží do finále. Důležitou součástí výcviku našich školitelů, kteří se už v únoru vydají do škol napříč celou republikou, bylo třídenní pracovní setkání se zahraničními odborníky, kteří nám formou přednášek i praktických workshopů předali spoustu podnětných informací a tipů založených na zkušenostech z války a jejích dopadů na citlivou dětskou duši.

Nejnovější poznatky a autentické zkušenosti s dopady válečného konfliktu na děti přivezli do Prahy ukrajinští experti Viktoriya Gorbunova a Sergiy Bogdanov, kteří působí přímo v oblastech bojů. Díky tomu jsme lépe pochopili, v jaké situaci a stavu se ukrajinské děti nachází a jak je důležité nepodceňovat jejich duševní stav. „Na Ukrajině je duševní zdraví a péče o něj stále ještě velmi silně tabuizovaným a stigmatizovaným tématem. Věřím, že v českých podmínkách budete moci pracovat otevřeněji a tím pádem efektivněji,“ uvedla Viktoriya Gorbunova, ScD, která působí jako poradkyně a koordinátorka pro oblast duševního zdraví při ukrajinských ministerstvech a také jako předsedkyně EuroPsy National Awarding Committee of Ukraine.

Cenné podněty k připravovanému programu na základě reálných zkušeností sdílel s českým týmem ředitel Centra duševního zdraví a psychosociální podpory na Národní univerzitě Kyjev-Mohyla Academy Sergiy Bogdanov, jeden z autorů programu pro ukrajinské učitele a jejich práci s dětmi v době války. „Vážíme si toho, jakou péči a energii věnujete Ukrajincům navzdory tomu, že máte mnoho jiných povinností. Z vlastní zkušenosti vím, jak moc je důležité vědět, že vás někdo v těchto těžkých časech podporuje. Je jedno, jestli se jedná o děti nebo dospělé. Udělali jste toho už opravdu hodně, a pokud můžete, pokračujte v tom prosím,“ dodal Sergiy Bogdanov, PhD.

Dětský kolektiv ve třídě, sebepéče a práce se stresem u dětí byly hlavními tématy výkonné ředitelky americké organizace Mental Health and Psychosocial Support Ashley Nemiro, PhD. K její přednášce se na dálku připojila také odbornice na trauma Elaine Miller-Karas. Kromě skvělých tipů a mnoha zkušeností z praxe nám obě přednášející předaly také velkou dávku naděje a nadšení k další práci na projektu. 

V neposlední řadě si vážíme příspěvku belgického světoběžníka a vedoucího pro oblast duševního zdraví a psychosociální podporu Child Protection Area of Responsibility spadající pod UNICEF Koena Sevenantse, PhD. Jeho tématy jsou hlavně krize, traumatické události a zmírňování jejich dopadů na vývoj dětí. Velmi těžká témata dokázal díky své letité praxi z válečných a okupovaných území po celém světě přiblížit s nadhledem a nakažlivou lehkostí, se kterou se budeme snažit pracovat i při našem působení na českých základních školách. Podle Koena Sevenantse je práce s dětmi velice náročná a pokud ji máme dělat kvalitně a s dobrými výsledky, musíme se cítit dobře i my školitelé, učitelé a dospělí obecně. 

Děkujeme všem zahraničním hostům za sdílení teoretických i praktických informací. Věříme, že i díky nim přispějeme k lepší a snazší integraci ukrajinských dětí do kolektivů na školách. Díky patří i sponzorům a hlavním partnerům projektu, kterými jsou UNICEF a Světová zdravotnická organizace, bez jejichž podpory bychom projekt nemohli realizovat. Pokud máte zájem o školení pro učitele, ozvěte se nám na e-mail: dzda.ua@nudz.cz. Základní informace najdete na webových stránkách Národního ústavu duševního zdraví v sekci Pomáháme Ukrajině a brzy také na nových webových stránkách projektu.  

5.1.2023 DZDA V prosinci pracovníci Národního ústavu duševního zdraví uspořádali Den duševního zdraví na dvou základních školách v Praze. Děti se během jednodenního workshopu interaktivní formou učili o tématech spojených s duševním zdravím. Program, který mezi žáky i učiteli sklidil úspěch, bude dále předáván učitelům na školách s vyšším počtem ukrajinských dětí v rámci projektu Podpora duševního zdraví dětí, rodičů a učitelů v ČR ovlivněných válkou na Ukrajině, který vznikl ve spolupráci s UNICEF a WHO.

Workshop, který proběhl na ZŠ Trávníčkova a ZŠ U Roháčových kasáren celkem v sedmi třídách, byl určen pro děti od 10 do 14 let. Žáci sedmých a osmých tříd se během čtyř vyučovacích hodin dozvěděli o tom, co je to empatie a proč je důležitá, jaké mohou být projevy stresu a jak se stresem efektivně pracovat, také se naučili o tom, jak zklidnit svou nervovou soustavu a zjistili, kde si mohou říct o pomoc. Interaktivní workshop byl zaměřený na zapojení všech dětí a vytvoření bezpečného prostoru, kde se mohou ohledně těchto témat vyjádřit a vzájemně podpořit. Žáci se aktivně zapojovali a celé pilotování aktivit bylo úspěšné. Kolegyně Marie a Marta z pracovní skupiny Duševní zdraví dětí a adolescentů obdržely na program pozitivní zpětnou vazbu, a to jak od dětí, tak od učitelů a školních psychologů. 

“Moc děkujeme za skvěle provedený program, učitelé i třídy si ho moc chválili! Od dvou třídních jsem slyšela, že to byl nejlepší program, který kdy viděli, a to jsou ve školství dlouho…”

• Z. Heřmánková, Školní psycholožka – ZŠ U Roháčových kasáren

Na základě zpětné vazby bude program ještě finalizován a následně předán učitelům na základních školách po celé ČR formou jednodenního školení. Projekt Podpora duševního zdraví dětí, rodičů a učitelů v ČR ovlivněných válkou na Ukrajině, vznikl ve spolupráci s UNICEF a WHO a jeho cíle je tato témata zpřístupnit hlavně dětem, které se kvůli válce ocitly v českých školách. Školení má pomoci učitelům pochopit v jaké situaci se žáci nachází a jak s nimi efektivněji pracovat v rámci výuky. Dalším cílem je podpořit učitele v této náročné situaci a poskytnout jim nástroje, které jim umožní o sebe lépe pečovat. Mimo jiné má celý projekt upozornit na důležitost duševního zdraví dětí a adolescentů a podpořit vzájemnou spolupráci při integraci ukrajinských žáků, kteří se nyní často ocitají ve velmi nejisté a stresující situaci. 

V rámci tohoto projektu v lednu proběhne v Národním ústavu duševního zdraví setkání mezinárodních expertů na duševní zdraví dětí a adolescentů. Experti budou v rámci třídenní konference sdílet své znalosti a doporučení českým školitelům, kteří budou následně navštěvovat základní školy a tyto poznatky předávat učitelům. Školení pro učitele bude potom školám zpřístupněno od února do konce školního roku. 

23.6.2021 Deník N

Covidové restrikce poznamenaly duševní zdraví až třetiny lidí. Nedávná studie Národního centra duševního zdraví ukázala, že nejčastěji pandemie způsobila psychické problémy lidem z nízkopříjmových rodin. „Tušili jsme, že tento aspekt může být důležitý, ale nevěděli jsme, že bude hrát tak klíčovou roli,“ říká v rozhovoru nový ředitel ústavu Petr Winkler.

V čele Národního centra duševního zdraví jste v polovině června vystřídal Cyrila Höschla. Dal vám při předávání funkce nějakou radu, jak ústav řídit? Například v čem by si přál, abyste pokračoval?

Oba velmi stojíme o další spolupráci. Pan profesor je momentálně na dovolené, ale po jeho návratu budeme pokračovat ve společných setkáváních, diskusích a aktivitách.

Jedním z projektů vašeho ústavu byla i nedávná studie, která ukázala velký dopad epidemie covidu na duševní zdraví lidí v Česku. Víme už nyní o tomto problému vše podstatné, nebo nás teprve začnou některé nové věci překvapovat?

Naše studie z jara a podzimu loňského roku skutečně ukázala, že epidemie výrazně zvýšila počet lidí s psychickými problémy. Na základě psychodiagnostických dotazníků jsme se dotazovali více než tří tisíc lidí z rozdílných společenských skupin. Ukázalo se, že oproti roku 2017 se zvedl výskyt duševních onemocnění u lidí o 20 až 30 procent.

Data výskytu duševních onemocnění u lidí z obecné populace – tedy mimo ústavy či ambulance – jsou přitom nejvíc spolehlivá. Ukazují mimo jiné to, jaké potenciální problémy mají lidé, kteří se dosud s žádnou psychickou poruchou neléčili.

Lékaři z psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice ale nyní zveřejnili zprávu s opačným vyzněním. Lidí s duševními poruchami v ambulancích lékařů podle jejich poznatků během epidemie výrazně nepřibylo.

Pokud vím, tak studie kolegů z VFN zkoumala něco jiného než my. Byla založená na datech z národního registru hrazených zdravotních služeb, kde je vidět spotřeba zdravotní péče. V tomto případě tedy to, jak lidé navštěvovali psychiatrické ambulance. Drtivá většina lidí s psychickými problémy ale

Pokračování je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N. Přidejte se také!

Zdroj: https://denikn.cz/650490/epidemie-se-nejvice-podepsala-na-dusevnim-zdravi-u-chudsich-lidi-rika-hoschluv-nastupce/

13.6.2021 redakce Revue pro sociální politiku a výzkum Pandemie covid-19 ovlivnila duševní zdraví řady dětí a dospívajících. V Česku přitom chybějí data i efektivní prevence. Nový projekt zaměřený na podporu duševního zdraví u dětí a dospívajících má pomoci situaci zlepšit.

V posledních letech výrazně vzrostl počet dětí a dospívajících s psychickými poruchami. Podle WHO až 20 % dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Navíc polovina prvních příznaků duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem věku. Většina z nich nemá k dispozici včasnou pomoc, nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace.

Chybí psychohygiena, prevence i návazná pomoc

Školy jsou ideálním prostředím nejen pro monitoring duševního zdraví dětí a adolescentů, ale také pro poskytování různých preventivních programů.

„Naším cílem je přinést efektivní program zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti,” říká PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Projekt odborníků z Národního ústavu duševního zdraví „Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů“ (SUPREME-MH), financovaný z Fondů EHP 2014-2021, si jako další cíl klade vytvoření systému monitoringu duševního zdraví dětí a dospívajících napříč školskými institucemi v ČR.

„Monitoring duševního zdraví ve školských institucích je důležitý z mnoha důvodů. Kromě přehledu o rozdílech v čase, mezi jednotlivými regiony, typy škol atd., a kromě možnosti vyhodnocovat efektivitu realizovaných preventivních a podpůrných programů, by nám také umožnil pružně reagovat na výjimečné situace typu pandemie covid-19,” vysvětluje doktor Winkler.

Projekt je realizován ve spolupráci s řadou institucí včetně České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, Univerzity Palackého v Olomouci, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších.

Výchova k duševnímu zdraví

Součástí projektu je vzdělávací program s názvem „Všech pět pohromadě“, který je zaměřen na zvyšování gramotnosti v oblasti duševního zdraví (GDZ) a sociálně-emoční učení (SEU) u dětí ve věku 10-13 let. Program byl vytvořen výzkumnými pracovníky z Národního ústavu duševního zdraví ve spolupráci s Nadací RSJ. Byl pilotován ve 25 základních školách v letech 2018 až 2020, kdy se žáci 6. tříd mohli seznámit s problematikou duševního zdraví v rámci předmětu Výchova ke zdraví. V průběhu 20 lekcí jsou žáci seznamováni s pěti základními tématy: duševní zdraví, emoční gramotnost, vztahy, komunikace a první pomoc v oblasti duševního zdraví.

V rámci aktuálního projektu bude vyškoleno 20 pedagogů vyučujících Výchovu ke zdraví v 6. třídách základních škol k výuce vzdělávacího programu Všech pět pohromadě. Program se také rozšíří na 30 náhodně vybraných základních škol. Vznikne též studie, která umožní důkladně vyhodnotit efektivitu programu a umožní jeho další rozvoj a systémové rozšíření do dalších základních škol.

„Věříme, že pokud se program osvědčí a ukáže jako efektivní, bude možné ho posléze zprostředkovat všem žákům, i těm ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Větší pozornost duševnímu zdraví může pomoci dětem najít a/nebo si udržet duševní rovnováhu, a tím nejen zvýšit svoji kvalitu života, ale také zlepšit své výsledky ve škole, vztahy a sociální fungování jako takové,“ uzavírá doktor Winkler.

Zdroj: https://socialnipolitika.eu/2021/06/az-petina-deti-a-dospivajicich-zazije-nejakou-formu-dusevniho-onemocneni-v-cesku-chybi-data-i-systemova-prevence/

 Psychická nepohoda na školách je alarmující a tématu je třeba věnovat velkou pozornost, shodli se zástupci psychiatrické i pedagogické odborné veřejnosti v debatě pořádané NPI ČR a jeho projektem SRP.

Odborná debata psychiatrů a pedagogů

V živě streamované debatě, kterou 27. května sledovalo téměř 300 diváků z celé České republiky a již během dalšího dne video na YouTube kanálu NPI ČR získalo přes tisíc zhlédnutí, se u jednoho stolu sešla pestrá sestava hostů – zástupci Národního ústavu duševního zdraví spolu se zástupci pedagogické veřejnosti řešili konkrétní příklady, jak zamezit prohlubování psychických obtíží žáků ve školách. Do diskuse vstupovali skrze chat diváci, často učitelé a ředitelé škol, kteří do debaty vnášeli své vlastní zkušenosti.
 
O naléhavých tématech debatovali hosté: 

• PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí oddělení sociální psychiatrie NÚDZ,
• MUDr. Michal Goetz, Ph.D., dětský psychiatr působí na Psychosomatické klinice v Praze 6,
• Mgr. et Mgr. Zdeňka Vašíčková, ředitelka Základní školy J. A. Komenského v Karlových Varech, učitelka, psychoterapeutka a koučka,
• Diskusí provázela Mgr. Michaela Štáfková, MBA, terapeutka, vedoucí psychologické a adiktologické ambulance pro děti, lektorka a koordinátorka projektů v NPI ČR. 

Záznam debaty

Epidemie a s ní spojená karanténa a distanční výuka se staly spouštěčem celé řady psychických obtíží žáků a studentů. Ve školách se množí případy sebepoškozování a pokusy o sebevraždu. Nemusí jít nutně jen o takto vyhrocené případy, stále běžnější jsou mezi dětmi stavy úzkosti a psychické nepohody.

„Desetinásobně vzrostl počet depresivních adolescentů, poruchy chování jsou na čtyřnásobku než před epidemií. Přibývá dětí a dospívajících, kteří si neumějí poradit se svou psychickou nepohodou a dlouhodobě špatnou náladou,“ ze své praxe připojuje informace Michaela Štáfková, koordinátorka NPI ČR. Čekací doba na odbornou pomoc se přitom počítá v řádu týdnů i měsíců, psychiatrické nemocnice jsou přeplněné, Linka důvěry je přetížená. Velkému tlaku čelili v posledních měsících také učitelé a ředitelé škol. 
 
„Během pandemie jsme se my ředitelé snažili komunikovat především pozitiva distanční výuky a všechny povzbudit. Teď je čas soustředit se také na negativa a řešit je,“ řekla na úvod debaty ředitelka karlovarské ZŠ J. A. Komenského Zdeňka Vašíčková. „Opravdu se objevují změněné stavy chování a prožívání některých dětí. Je to vidět i na změnách v klimatu třídy, na dítěti to vidíme třeba i v družině. Je dobré vědět, že existují podpůrné programy a místa, kam se můžeme obrátit o pomoc,“ dodává Zdeňka Vašíčková.
 
Podle ní se ve školách využívají jak online podpůrné nástroje (webináře, videa, diskusní skupiny), tak pomoc pedagogicko-psychologických poraden, zásadně důležité jsou pro psychickou pohodu ve školách ale osobní vazby a skutečný společný prožitek. „V současné situaci jde teď ve školách o návrat do vztahů. A o tyto vztahy musíme pečovat,“ uvedla během debaty Vašíčková.
 
Podle dětského psychiatra Michala Goetze narostla závažnost a frekvence úzkostí a poruch nálady u dětí, zejména u adolescentů. U nich se také nyní projevily a zesílily mnohé rodinné problémy, které jejich psychickou nepohodu ještě umocňují. Covidová pandemie odkryla nedostatečné kapacity ambulancí, a především lůžek dětské psychiatrie, v některých krajích lůžková péče chybí zcela a dítě musí být hospitalizováno daleko od rodiny.

Podle diskutujících je důležité, aby všechny části systému spolupracovaly a odborná péče byla dětem poskytnuta včas, aby existoval jakýsi „komunitní systém“ dobře propojených a kvalitních sociálních, zdravotních a psychologických služeb, ve kterém bude mít každá část jasně vymezené kompetence.

Klíčové jsou také dobré vztahy ředitele s pedagogicko-psychologickou poradnou, neméně důležití jsou i školní psychologové a metodici prevence. Podle Goetze by měl být školní psycholog někdo, koho děti dlouho a dobře znají. Zásadní je také komunikace a důvěra mezi školou a rodinou.
 
Vedoucí oddělení sociální psychiatrie NÚDZ Petr Winkler pak v pořadu představil nový projekt Supreme MH, který se zaměřuje na monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů. Cílem projektu je zavést do praxe metodiku monitoringu duševního zdraví těchto žáků v různých typech školských institucí, která přinese evidenci o stavu duševního zdraví u této cílové skupiny v ČR.
 
Součástí projektu je i vzdělávací program Všech pět pohromadě, kterým projde 600 žáků 6. tříd. Program je koncipován tak, aby odpovídal vzdělávacímu rámci pro ZŠ a mohl být vyučován školenými pedagogy v rámci Výchovy ke zdraví. Pomoc mohou učitelé i rodiče hledat např. také na webu Opatruj.se.
 
Během debaty odborníci odpovídali na řadu dotazů, které k nim z celé ČR směřovaly přes chat YouTube kanálu NPI ČR. Týkaly se vlastní psychohygieny učitelů a ředitelů, ale i vztahů školy a rodičů. Důležitým tématem je i nejistota ohledně toho, co všechno čeká školy, děti a rodiče dál.

Podle ředitelky Zdeňky Vašíčkové je teď důležité zvědomovat a podporovat u dětí návrat do školy a vyžadovat po nich režim. „Nemůžeme podlehnout mýtu, že online výuka dětem vyhovovala víc. Už jsme se vrátili a situace je jiná,“ uvedla ředitelka. Podle diskutujících bude teď situace složitější především pro adolescenty a středoškoláky. Petr Winkler vidí budoucnost pozitivněji – věří, jak jsme se dříve dokázali postarat o fyzické zdraví, dokážeme to i u zdraví psychického.
 
Na závěr odpovídali hosté na jednoduchou otázku – „Jak si udržet psychické zdraví?“ A jednoznačně se shodovali – hodně spát, dobře jíst, být v přírodě a budovat vztahy, o které se můžeme opřít. „Je třeba věnovat tomu, jak se cítíme, dostatečnou pozornost,“ uzavírá Petr Winkler.

Zdroj: https://www.npi.cz/aktuality/odborna-debata-psychiatru-a-pedagogu